Hrálo se švýcarským systémem 5 kola s postupem do šestnáctky.
Hrál jsem s pražskými Popáky - Pavlem Vlkem a Ondrou Preussem. Ale jsem jel do Brna autem z Vojnova Městce s čistě městeckým týmem ve složení Olda Brož st., Pavlem a Jirkou Ferešovými. Přijeli jsme tam poměrně brzo, ale Pavel Vlk už tam byl a stoicky přecházel kolem a okukoval hřiště. Chvíli jsme se rozhazovali a celkem nám to šlo. Povrch byl příjemně navlhčen a prakticky to neodskakovalo.
Bohužel povrch rychle vyschl a mě se totálně přestalo dařit na plase. První zápas jsem hrál, tak špatně jako už dlouho ne. Pavel pro moje zahozené plasy vymyslel řadu nových termínů, z nichž se ujaly hlavně sterilní a inertní koule. Naštěstí to ve švýcaru zkušeně zachraňoval Pavel Vlk, který plasoval první. Prakticky vždy po svém předhodovém rituálu nalepil svojí první, a pokud bylo třeba i druhou, kouli. Ondra Preussů střílel myslím průměrně, ale to stačilo na většinu týmů ve švýcaru. Prohráli jsme akorát s týmem Ježků, kteří proti nám hráli výborně. Hlavně starší Ježek prakticky na střele neminul kouli.
V posledních dvou kolech švýcara se mi konečně díky povzbuzování spoluhráčů :) podařilo spravit trochu plas. Možná za to mohl tradiční prasátovský švédský stůl - tlačenka, jitrnice, paštiky atd.. I když mi Pavel radil hrát krátké demi a dokutálet se, nakonec jsem začal dobře plasovat ze stoje s donne metr před košona. Nakonec jsme postupovali z devátého místa s čtyřmi výhrami a jednou těsnou prohrou proti Ježkům.
V šestnáctce začalo přituhovat - ale naštěstí Pavel zkušeně lepil prakticky pokaždé první kouli na košon. To vytvářelo hrozný tlak na nepřátelský tým. Navíc jsem také začal celkem obstojně plasovat a Ondra Preuss i když měl ten den úspěšnost ve střele něco málo pod 50%, taky přidal svůj díl a stačilo to. V šestnáctce jsme narazili na Hanku Šrubařovou, Honzu Resla a Veroniku Slobodovou. Nešlo jim to - zvlášť střela a tím pádem byl efekt Pavlovi první koule o to větší a celkem bez potíží jsme postoupili do osmičky.
V osmičce jsme hráli proti slovenskému týmu, který jsme také celkem bez potíží smetli. Další tým byl také ze slovenska - Chalupčík Jozef, Radačovský Jerguš a Dominik Ľudvik. Pro čtyřku spojili hřiště a hrálo se kolmo na mnohem větším prostoru. To bohužel spolu s tím, že se začínalo šeřit, negativně ovlivnilo Pavla Vlka a přestalo mu to jít. Já to naštěstí držel skvělými plasy a i občasnou střelou. Zdálo se mi, že slovenský tým proti nám nehrál moc dobře, ale pomáhali mu ze začátku značné haluze a smůla z naší strany. Hodně už vedli, ale pak jsme je bodově dohnali a o bod vedli.
Bohužel zazněl limit a my jsme v dalším náhozu zahráli jen půlku koulí, nepřekonali jejich čtvrtou kouli, ale alespoň jsme tam měli pěknou obranu a plas tam byl hodně těžký. Oni pak dohazovali dvě koule na to, aby se dostali do vedení. První hodili naprosto mimo a silně. Bohužel však najistotu přiťukli svojí kouli, která byla asi metr a půl ve předu před košonem a metr z boku. Po hodu nevědeli vůbec co se stalo, a že vyhráli :). Normálně bych byl s prohrou na prestige turnaji ve čtyřce spokojen, ale tady mě to fakt mrzí, protože myslím, že kdyby nebyl limit, tak jsme to ještě krásně dali. Pavlovi to totiž v posledních dvou pár náhozech začalo znova jít.
V dohrávce o třetí místo jsme narazili na Jakuba Konšela, Jirku Ondryáše a Iva Kacerovskýho. Dostali od Michálků v semifinále kanára a byli z toho ještě trochu nalomení. Pavlovi to začalo zase jít a mě taky a Ondra díky tomu moc střílet nemusel. Vyhráli jsme naprosto jasně a v klidu, a tím si zajistili třetí místo.
Oficiální výsledky turnaje na stránkách Čapku zde
Reportáž Honzy Michálka na Kulovém Blesku zde
Fotogalerie na kulovém blesku zde